Návrh větrání

Mrtvé zóny při větrání: když se vzduch nevyměňuje tam, kde má.

Mrtvá zóna je místo, kam se čerstvý vzduch dostává hůř než do zbytku prostoru. Jednotka může fungovat správně, problém je v cestě vzduchu.

Co jsou mrtvé zóny při rekuperaci?

Proto se při návrhu díváme na celou dispozici, ne jen na výkon jednotky.

Příklad míst v dispozici, kde může při nevhodném návrhu vznikat nedostatečná výměna vzduchu
Nejde jen o výkon rozhoduje i distribuce vzduchuBez průvanu cílem je výměna, ne vysoká rychlost vzduchuNávrh podle dispozice přívod, odvod a přestup jako jeden celek

Co přesně znamená „mrtvá zóna“

Není to normový název, ale srozumitelné pracovní označení. Myslíme tím místo, kde se vzduch dlouhodobě vyměňuje hůře než v hlavní části místnosti. Typicky může jít o vzdálený kout, členitou část prostoru, výklenek nebo navazující místnost, do které se vzduch nedostane vhodnou cestou.

Důležité je odlišit mrtvou zónu od běžného komfortního proudění. Správné větrání nemá vytvářet pocit průvanu. Nízká rychlost vzduchu sama o sobě není problém - problém je až nedostatečná výměna vzduchu v části prostoru.

Kde mohou mrtvé zóny vznikat

Vzdálené části místnostizejména pokud proud vzduchu nemá přirozenou cestu celým prostorem
Členité dispozicevýklenky, niky, podkroví nebo prostory oddělené částečnou příčkou
Nevhodné umístění přívodu a odvoduvzduch může obíhat jen v omezené části místnosti
Krátké spojení proudůpřiváděný vzduch může být odváděn příliš brzy, aniž projde využívanou částí prostoru

Proč nestačí vybrat výkonnou jednotku

Jmenovitý průtok říká, kolik vzduchu jednotka dokáže přivést a odvést. Neříká ale automaticky, jak se tento vzduch rozloží v konkrétním pokoji nebo bytě. Stejná jednotka proto může v různých dispozicích fungovat rozdílně.

U systému Meltem M-WRG-II pomáhá stabilní současný přívod a odvod vzduchu a možnost řešení pro více místností. Ani kvalitní technika ale nenahrazuje návrh umístění jednotek, tras a přestupu vzduchu.

Jak mrtvým zónám předcházíme při návrhu

Začínáme půdorysem a způsobem používání místností. Určíme, kde má být čerstvý vzduch přiváděn, odkud má být použitý vzduch odváděn a kudy se má mezi těmito místy přesouvat. U více místností řešíme také přestup vzduchu a případné krátké potrubní napojení.

Nejdřív cesta vzduchu, potom konkrétní jednotka.

Právě proto u návrhu Meltem nezačínáme otázkou „kolik jednotek koupit“, ale otázkou „jak má vzduch projít celým prostorem“. Teprve potom dává smysl volit konkrétní variantu a způsob montáže.

Mrtvé zóny v jedné místnosti i mezi více místnostmi

U otevřeného obytného prostoru může být problém v členité geometrii. U bytu s více místnostmi zase v tom, že mezi přívodem a odvodem není dobře vyřešená cesta vzduchu. Proto se při návrhu díváme na celý funkční celek - obytné místnosti, ložnice, koupelny, chodby i dveřní přestupy.

Praktickým příkladem je naše realizace v podkrovním bytě v Praze, kde samotné větrání jedné části prostoru nestačilo a výsledné řešení pracovalo s rozvodem vzduchu do dalších částí bytu.

Jak poznat, že návrh nemusí fungovat ideálně

Varovným signálem může být opakovaně horší vzduch v jedné části místnosti, rozdílná koncentrace CO₂ mezi používanými zónami, lokální hromadění vlhkosti nebo pachů či situace, kdy se kvalita vzduchu zlepší jen v bezprostředním okolí jednotky. Tyto projevy ale mohou mít i jiné příčiny, proto je vhodné hodnotit celý provoz a dispozici.

Pojem „mrtvé zóny“ používáme jako praktické vysvětlení návrhu proudění vzduchu. Technické souvislosti propojujeme s doporučeními výrobce Meltem pro projektování, umístění jednotek a řešení více místností.